Velké srdce Leopolda Dostála, majitele
útulku Voříšek, se rozhodlo pomáhat tam, kde je třeba. Člověk, který se nebojí zdolávat
překážky. Celý svůj život se věnuje zvířatům, která mu to oplácejí láskou a
náklonností. Smutný, ale zároveň i veselý je život tohoto hrdiny, jímž určitě
je nejenom pro psy a jejich milovníky. Leopold Dostál v rozhovoru přibližuje,
jak plynou dny v psím útulku v Čechách pod Kosířem.
Kateřina Navrátilová
Voříšek je hezké jméno pro útulek, jak jste na něj přišli?
V našem útulku jsou převážně voříšci tedy pejsci, kteří nejsou
čistého původu. Šlo nám hlavně o to, aby ten, kdo bude chtít pejska z útulku, měl
usnadněné hledání na internetu. Když do vyhledávače napíše obyčejné slovo
voříšek, najde mu to stránky našeho útulku (/http://www.vorisek.org).
Vždycky jste chtěl pomáhat zvířatům? A odkdy vlastně útulek
Voříšek funguje?
Ano vždycky, ale nemyslel jsem si, že to bude opravdu tak
finančně namáhavé. Půjčka na šest milionů není žádná sranda, ale naštěstí už
máme skoro splaceno. Útulek přišel k životu v roce 2007, jelikož jsme soukromý
útulek, tak jsme opravdu rádi za každý dar, který dostaneme například od škol,
organizací a tak dále. Výhodou městských útulků je to, že když nemají granule,
požádají o ně město a mají klid. Soukromý útulek, jako je ten náš to má trošku
jinak, ale jsme rádi, že si vše musíme tak vypracovat a hlavně, že nám má chuť
někdo pomáhat bez toho by útulek pomalu ani nebyl.
Jak je to s dobrovolníky?
Co se týká sbírek, je toho strašně moc zrovna na Vánoce. Musím
objet hromadu škol a školek s pejskem, abych dětem řekl, jak se správně chovat
k nejlepšímu kamarádovi, který se neumí bránit, jak lidé. Chci, aby si pejska
vážili a brali ho jako společníka ne jako vánoční dárek. Dobrovolníky jako
takové, co by přijeli za námi pracovat, o to prosíme, ale bohužel nikdo nemá
chuť pomáhat takovým způsobem. Máme možnost poskytnout venčení pejsků z našeho
útulku, ale to jezdí opravdu lidé, co takto pomáhají několik let.
 |
| Autorka rozhovoru Kateřina Navrátilová s majitelem Leopoldem Dostálem. Foto: archiv K. N. |
A co finanční pomoc? Všimla jsem si na vašich webových
stránkách, že nabízíte virtuální adopci.
Virtuální pomoc byl velmi dobrý nápad, ale bohužel
klávesnice má mnoho písmen a číslic, ale ano jsou tam lidé, kteří pomáhají
pravidelně alespoň nějakou menší částkou, která nám opravdu přijde vhod. Virtuální adopce spočívá vlastně v tom, že
každý měsíc se vám strhne částka, kterou si sami nastavíte z účtu, a chodí
zase na ten náš. Tím platíme různé zdravotní výdaje a hlavně kupujeme za to
jídlo pro daného pejska, kterého jste se rozhodli virtuálně adoptovat.
Organizujete Voříškiádu. V čem to vlastně spočívá?
S tou je vždycky velmi práce, tak pokud by někdo chtěl
pomoci budeme jenom rádi. Protože je potřeba všechny pejsky vykoupat, načesat a
to opravdu není jednoduchá záležitost. Voříškiáda je v podstatě po celé
republice, ale ano pravda koná se i u nás v Čechách pod Kosířem. Je to vlastně
soutěž, která otestuje jak páníčka, tak pejska v různých povelech.
Jak dlouho ve vašem útulku čeká pejsek, než najde nový domov?
Z pravidla to trvá jenom pár týdnů, ale nemusí to tak být
pořád. Máme tady zrovna dva pejsky, kteří jsou tady už rok a půl. Jsem ale rád,
že o pejsky je zájem a hodně nám s tím pomáhají i jedny prostějovské noviny,
které nám dávají inzerci na pejsky zadarmo.
Jaká je vaše nejhorší zkušenost, vzpomínka?
Nejhorší pro mě byl případ pejska, který byl uvázaný několik
dnů v lese bez jídla, pití. Když jsme ho našli, tak opravdu na pokraji sil, ale
byl to velký bojovník. Trvalo velmi dlouho než začal chodit znovu a byl opravdu
zase na nohách. Naštěstí se pro něj našla výborná rodina a teď si u nich
spokojeně žije, což byl opravdu zázrak, který mi doteď leží v žaludku.
Vrací vám někdy pejsky zpět, kvůli "nevhodnému"
chování? Nebo všechny příběhy pejsků končí šťastně?
Zhruba před hodinou tady byl pár mladých lidí, co mi vraceli
pejska po víkendu, který byl opravdu moc „hlučný“. Některé důvody k vrácení
pejska zpátky do útulku mi přijdou vtipné, jelikož si lidé neuvědomují, že je
to pes a ten občas i štěká.